Zlatonosná řeka Otava

Otava je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19. století srdcem a osou prastarého Prácheňského kraje. Je to levostranný přítok Vltavy, vznikající soutokem Vydry a Křemelné na Šumavě u Čeňkovy Pily. Délka toku činí 111,7 km. Plocha povodí měří 3840,0 km².

Otava je nazývána zlatonosnou řekou, název pravděpodobně pochází z keltského spojení slov áth a ava, což znamenalo „řeka, na které je hodně brodů“. Na březích Otavy se dříve rýžovalo zlato, proto je řeka také častokrát označovaná jako zlatonosná. Rýžování probíhalo v podobě drobounkých šupinek zlata – tzv. zlatinek, které se dobývaly pánví. I dnes se dají najít zlatinky v průměru až do jednoho centimetru (na 1 gram zlata je nutné vyrýžovat až 15 000 zlatinek).

Řeka protéká městy Sušice, Horažďovice, Strakonice, Písek a vlévají se do ní řeky Volyňka, Lomnice a Blanice. Do Vltavy se pak vlévá pod hradem Zvíkov. Posledních 19 km řeky pod Zvíkovem je součástí Orlické přehrady, mezi Pískem a Zvíkovem se nachází pod hladinou 5 jezů. Od Sušice až k Písku protéká řeka zpočátku mírně kopcovitou a posléze rovinatou krajinou, od Písku na sever si cestu razí hlubokým údolím.

Otava je vyhledávaná vodáky. Nejatraktivnější a nejnáročnější horní úsek od Čeňkovy pily je vhodný pouze pro zkušené vodáky a zavřené nebo nafukovací lodě a sjízdný pouze za vyššího vodního stavu. Navíc zde platí časové omezení, neboť Otava protéká národním parkem. Od Radešova je sjízdná i pro otevřené lodě se zkušenější posádkou, ale během letních měsíců zde bývá málo vody. Charakter toku se opět mění pod Sušicí, řeka opouští Pošumaví a přestává být horským tokem. V tomto úseku převládají velmi mírné táhlé peřeje a sjízdná zde bývá zpravidla celoročně, většina vodáků proto začíná svou plavbu právě zde. K dalšímu uklidnění toku dochází pod Horažďovicemi, u Katovic kde už má Otava charakter nížinné řeky. Pod Pískem začíná vzdutí vodního díla Orlík.