Ničivá povodeň se Pískem prohnala před 20 lety, dnes by napáchala menší škody, město je již lépe chráněné
Písek patřil k městům, kterými se před 20 lety prohnala tisíciletá voda a napáchala zde ohromné škody. Symbolem ničivých povodní se stal Kamenný most, který voda z Otavy zcela zaplavila, strhla z něj zábradlí, odnesla dlažbu a nad rozbouřenou hladinou čněly jen sochy. Uvádí se, že vodní živel napáchal v Písku škody za více než miliardu korun, jen na městské majetku byly za přibližně 200 milionů. Evakuováno tehdy bylo na 4 000 lidí.
Nejen Písek, který patři k nejvíce poškozeným městům, se z povodně „oklepal“. Dnes ji připomínají už jen značky na různých stavbách, které ukazují výšku vodní hladiny v srpnu 2002. Za uplynulých 20 let se podařilo odstranit všechny napáchané škody, ale také vybudovat nová protipovodňová opatření, která by měla město a jeho obyvatele před velkou vodou ochránit. „Povodeň v roce 2002 byla mimořádná, odborníci se shodují na tom, že ji způsobila kombinace několika jevů. Od té doby protipovodňová ochrana nejen v Písku pokročila a města by již měla být před extrémní povodní lépe ochráněna,“ řekla starostka Písku Eva Vanžurová.
V Písku byly za posledních 20 let opraveny protipovodňové zábrany a další přibyly. Mají novou konstrukci, která by měla odolat velkému tlaku vody, v roce 2002 totiž některé zábrany kvůli tomu popraskaly. „Na levém břehu Otavy mezi novým mostem a sídlištěm Portyč jsme vybudovali několik set metrů zábran, které by měly výrazně pomoci v ochraně našeho největšího sídliště,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Miloslav Šatra. Město má nyní i zásoby protipovodňových tandemových pytlů, které před 20 lety chyběly. Město do nich každý rok investuje kolem 100 000 korun. Vznikly také nové digitální povodňové plány pro Písek, a navíc i pro celý správní obvod.
„Město nyní disponuje i vlastní těžkou technikou, jako jsou nakladače a podobně, které před 20 lety zajišťovala hlavně armáda. Máme také nakládací a odvozovou techniku, bagry, nákladní vozy, které využívá naše kompostárna, a v případě potřeby je město může použít na záchranné práce. Máme uzavřené smlouvy i se soukromými firmami,“ podotýká Miloslav Šatra.
Odbahnění rybníků je další způsob, jak město ochránit před velkou vodou, zvyšuje se díky tomu jejich schopnost pojmout větší množství vody, opraveným hrázím pak nehrozí protržení. Rekonstrukcí prošly už rybníky U Vodáka nebo u Purkratic. Písek připravuje i další dva projekty, které mohou město ochránit před vodou z Mehelnického potoka a potoka Jiher. Jedná se o vybudování tak zvaných polosuchých poldrů, které by měly kapacitu kolem 80 milionů litrů vody. Město je chce realizovat z dotačních titulů.
I když není v lidské moci velkou vodu zastavit, může se na ni pomocí nových opatření, techniky či moderních technologií aspoň připravit a zmírnit tak možné škody. Doufejme však, že velká voda podobného rozsahu jako v roce 2002 Písek už nikdy nepostihne.